Nocování

V noci z 25. na 26. června bylo ve škole hodně živo. Neřádil tam bezhlavý rytíř, ani se nepořádal slet čarodějnic, jen se žáci 9. ročníku loučili se svými spolužáky, učiteli a milovanou školičkou. Sešli jsme se už po čtvrté hodině. Paní učitelka třídní Martina Mlčochová pozvala své „andílky“ na nanuka. Po osvěžení jsme sbírali , lámali a sekali materiál na oheň. Někdo pracoval, někdo tužil své tělo fotbalem, někdo se jen tak válel. Kolem půl šesté přijel pan ředitel. Následoval volejbalový zápas v tělocvičně. Obě družstva bojovala jako lvi, neboť poražení se museli starat o oheň. Přes počáteční problémy s rozděláním ohně se červená záře linula do daleka a osvětlovala podvečer. Při zpěvu, grilování kuřecích prsíček (děkujeme mamince Denisky Herodkové) a špekáčků a při jejich konzumaci čas velmi příjemně utíkal. Kdyby o čtvrt na jedenáct nezačalo pršet, sedíme a zpíváme ještě teď. Noční déšť však nezchladil sportuchtivé hlavy, až do půlnoci se volejbalilo jak o duši. Pak se zhaslo, ale klid nastal až kolem třetí hodiny, poté co paní učitelka rázně utla rušení nočního klidu. Kolem šesté hodiny se děti začaly trousit na WC po jednotlivcích i po skupinkách a opakovaně. Každý dupal po parketách jako slon. Pěkně se to neslo v polospící tělocvičně. Oficiální budíček nastal okolo osmé hodiny, že je po paní učitelce sháňka ve sborovně. Rychle uklidit, zkulturnit se a vyrazit na snídani do obchodu. A opět nastala krutá školní realita. Bude se na nocování hezky vzpomínat.